Otevřený dopis J.E. kardinálu Miloslavu Vlkovi

Brno, 27. 9. 2006

Eminence,
ve Vámi podepsaném úvodníku ACAP 9/2006 z 15.9.2006 ve čtvrtém odstavci na straně 3 zaujímáte postoj k „lefébvristům“. Neříkáte sice, koho tím máte konkrétně na mysli, ale vzhledem ke zneužití jména našeho zakladatele Msgr. Marcela Lefebvra v této invektivě může čtenář úvodníku nabýt dojmu, že se jedná i o Kněžské bratrstvo sv. Pia X. V takovémto případě by bylo sice potěšitelné, že jste uznal objektivní skutečnost o příslušnosti Kněžského bratrstva sv. Pia X ke Katolické církvi, hovoříte, jak jste uvedl, do vlastních řad, ale na straně druhé by byla závažná obvinění na konci výše jmenovaného odstavce šířením pomluv a poškozováním dobrého jména, což je v rozporu jak s křesťanskou morálkou, tak se zákony naší země.
Přesto, že každý člověk má možnost se na jediných českých internetových stránkách našeho Kněžského bratrstva na adrese http://fsspx.cz seznámit s životem našeho zakladatele i s našimi postoji, chci se vyjádřit o vztahu Msgr. Lefebvra a mne, jakožto za apoštolát v Českých zemích zodpovědného kněze, k Vámi zmiňovaným ideologiím.
Náš zakladatel působil dlouhé roky v afrických misiích, kde se setkával s lidmi různých ras a národností, a pro všechny měl vždy otevřené srdce naplněné pravou křesťanskou láskou. Naše Kněžské bratrstvo založil jako mezinárodní kněžskou společnost a působení mezi mnoha národy na všech kontinentech považoval vždy za velké požehnání. Pro mne samého bylo velmi přínosné, že jsem studoval v mezinárodním kněžském semináři, v rámci různých akcí jsme se dále setkávali i s bohoslovci z našich dalších seminářů, a tak země, které jsem znal dříve pouze ze zeměpisu, pro mne dostaly konkrétní lidskou podobu – podobu lidí, kteří v nich žijí, kteří tam mají svůj domov. Pohovořit si s Afričany či Indy o jejich vlasti, jejich zvycích, jejich rodinách, to pro mne byl vždy velký zážitek. V našich seminářích, a to mohu říci s jistotou, by nebyl trpěn nikdo, kdo by z nacionálních důvodů napadal naše africké, indické, filipínské či jiné spolubratry, protože je to v přímém rozporu s misijním duchem všeobjímající křesťanské lásky, ke kterému je každý náš bohoslovec vychováván.
Totéž platí i o našich spolubratrech židovského původu. Obecně mohu vyznat, že kněz, který pro můj duchovní život dodnes nejvíce znamenal a kterého si velmi vážím, můj první zpovědník v semináři – P. Christopher Brandler, je vnuk židovského rabína.
Jaký vztah k nacismu měl náš zakladatel Msgr. Lefebvre, jehož otec v důsledku věznění zemřel v koncentračním táboře Sonnenburg, si každý normální člověk dokáže domyslet. I pro mne osobně měl již od dětství nacismus konkrétní tvář osobních zkušeností mých prarodičů se zvěrstvy při odsunu Čechů z pohraničí v roce 1938, s mučením na gestapu, které můj děda na vlastní kůži zakusil, se ztrátou příbuzných a přátel v důsledku nacistického teroru. Za čest naší rodiny jsem vždy pokládal zapojení do aktivního odboje v partizánské skupině Lenka, kde byl můj děda Rudolf Stritzko jedním z velitelů (viz. Morava v boji proti fašismu II, str. 23, 26 a 27).
Z výše uvedeného je Vám jistě, otče kardinále, zřejmé, že spojování našeho zakladatele, našeho Kněžského bratrstva a tím i mne s nacionalismem, antisemitismem, nebo neonacismem, by bylo nejen trestněprávně stíhatelným poškozováním dobrého jména, ale především hlubokým zraněním bratrské lásky, kterou přeci musíme chovat i k těm, kteří jsou odlišného názoru. Proto Vás žádám o písemné vysvětlení v ACAP, koho jste měl jako „lefébvristy“ na mysli. Rovněž bych Vás chtěl požádat, abyste se pro příště invektivy „lefébvristé“ minimálně nepřímo urážející našeho zakladatele, zdržel.
Vím, že se v theologických názorech můžeme těžko shodnout, ale ve vzájemných postojích bych dal přednost slušnosti a korektnosti. K tomu jsem mnohokrát napomínal naše věřící a zmínil jsem to i ve svém rozhovoru pro časopis Te Deum. Kopii tohoto rozhovoru přikládám ke svému dopisu, abyste měl možnost, pokud jste tak již neučinil, se s tímto rozhovorem seznámit.
Z toho, co jste řekl o chování politiků lze doufat, že slušnost a korektnost je i Vaším cílem, a proto věřím, že své stanovisko upřesníte tak, aby se stalo oprávněnou kritikou těch, kteří si ji eventuálně zaslouží, ale aby na jiné nevrhalo nespravedlivé stíny pomluv.

S úctou ke stolci Svatovojtěšskému,
jehož úřad nesete na svých bedrech

P. Tomáš Stritzko FSSPX






    zpět na úvodní stránku